Strava a její vliv na naše zdraví

Mou vášní je problematika zdraví a stravování. Prošla jsem si dlouholetou praxí v této oblasti a ráda vám předám, k čemu svou praxí docházím.

Často se klienti ptají:

• Jak se mám stravovat?
• Na internetu je spousta informací a kdo se v tom má vyznat?
• Je tolik výživových směrů, který je ten pro mě?

Poslouchejte své tělo. Řiďte se svou intuicí. Ovšem, zde je podmínka, kterou všichni nesplňujeme, a to je, že správnou intuici má pouze tělo zdravé J.

Pracuji už 2 roky s biorezonancí (Sensitiv Imago 530) a ta nás ve stravě směřuje naprosto přesně. Ta mně naučila, jak to má správně být.

Každý člověk je individualita, co jednomu sedí, to může druhému vadit. Proto je na prvním místě při úpravě stravy zásada hlavní, a to je „potravinová nesnášenlivost, můžeme také říci intolerance“.

Biorezonance toho umí spousty, ale hlavně ve výživě mně to opět posunulo, protože umí vyhodnotit potraviny, které člověku vadí.  A co je zajímavé, tak to mohou být také potraviny ze zdravého balíčku potravin (např. pohanka).

Ne nadarmo se říká, že „Strava je nám lékem“. A já doplňuji, že může být i JEDEM.

Potraviny, na které vám vyjde nesnášenlivost, je nutné vysadit z jídelníčku. Mohou ubližovat našim buňkám, tkáním, orgánům.  Nemusí to být na dlouho. Stačí organismus „důkladně vymést od nepořádku“ a pak po následných kontrolách se může počet potravin, které nám vadí upravovat. Pokud nejde o genovou intoleranci, pak si s tím kvalitním produktem poradíme.

Nepleťme si alergie s intolerancí. To je velký rozdíl. Když sníme alergizující potravinu, cítíme reakci obvykle do půl hodiny. Projevy mohou být různé, natéká nám jazyk a dusíme se (např. ořechy), bolí nás břicho, či máme průjem.

Pokud jíme potraviny, na které máme intoleranci, pak obvykle nepozorujeme ihned, že nám vadí. Proto je jejich vliv zákeřnější.

Projevy mohou být:

Chronická únava, bolesti hlavy, spánková porucha, povšechna nevýkonnost, nadváha s obtížným hubnutím a zadržováním vody, zažívací obtíže s nepravidelností stolice, kožní problémy, bolesti kloubů, častá nemocnost s oslabenou imunitou. Mohou mít jednoduché vysvětlení v imunologické přičině: v potravinové intoleranci.

Uvedu zde příklad pšenice – potraviny, která velmi často vyjíždí u klientů s problémy pohybového aparátu, také u potíží dýchací soustavy (průduškové potíže, Astma) a dalších. Pokud člověk tuto potravinu vynechá, pak se mu ulevuje od jeho potíží. A nejsme jen u jedné potraviny.

Nemyslím si a ani netvrdím, že stravou vyřešíme všechno. Je potřeba si ale uvědomit, že je to naše palivo. Dáme-li autu nekvalitní pohonnou hmotu, jak to asi bude vypadat?

Pokud k tomu přidáme kvalitní doplněk stravy, pak si můžeme pomoci také od zbytečných kontaminací, které strava neumí řešit. Proto lidé, kteří dodržují zdravý životní styl bez doplňků stravy také onemocní.

Kontaminace jako jsou těžké kovy, chemikálie, mykotoxiny, mikrobiologie a další také měříme na biorezonanci. Potraviny jsou jen malou částí naši práce a práce biorezonance.

V softwaru Sensitivu imago 530 máme 80 druhů potravin, přes samotný přístroj vám pak může terapeut u nás vytestovat jakoukoli potravinu si přinesete.

O pšenici už bylo psáno mnohé. Zde jen výtah z toho, co je o ní nejzásadnější.

Podle článku z www.preventdisease.com, autorka Natasha Longo. Po světě se ročně vypěstuje asi 700 milionů tun pšenice, což z této plodiny činí nejrozšířenější obilovinu po kukuřici.

Pšenice se seje na větší rozloze půdy než kterákoli jiná komerční plodina a považuje se za pilíř lidské výživy. Svého času bývala tato zrnina plná živin, ale moderní pšenice už vlastně ani pšenice není. Jakmile se jí zmocnil agrobyznys se svou snahou vyvinout plodinu s co největším výnosem, stal se z ní hybrid změněný do té míry, že došlo ke kompletní transformaci původního genového nastavení.

„Je to půlmetrová rostlina vytvořená genetickým výzkumem 60 . a 70. let,“ uvedl pro CBS dr. Davis, kardiolog a odborník na účinky konzumace pšenice na lidský organismus. „Ta věc má mnoho vlastností, o kterých vám nikdo nic neřekl, například tu, že obsahuje novou bílkovinu – gliadin. Není to lepek a nemluvím tu o lidech citlivých na lepek či celiacích.

Mluvím tu úplně o všech, protože citlivost na gliadin má každý, funguje totiž jako opiát.

Váže se na opiátové receptory v mozku a u většiny lidí stimuluje chuť k jídlu, takže nakonec denně snědí třeba o 440 kalorií víc.“ Dr. William Davis shromáždil několik set klinických studií o nepříznivých účincích pšenice. Na otázku, zda by se mohla zemědělská výroba vrátit k původnímu druhu pšenice, který se pěstoval dřív, odpověděl, že samozřejmě mohl, ale z důvodů snížených výnosů to nikdy neudělá. Nicméně prý začíná vznikat jakýsi druh hnutí, v jehož rámci se lidé od pšenice úplně odvracejí – a váha jim jde významně dolů. Kdyby tři lidi zhubli o čtyři kila, bylo by to samozřejmě i tak dobré,“ řekl. „Ale my vídáme statisíce lidí, kteří hubnou o 15, 40, dokonce i 70 kg. Bývalí cukrovkáři už nemají diabetes. Pacientům s artritidou se dramaticky ulevuje. Lidem přestávají otékat nohy, přestávají trpět pálením žáhy, syndromem dráždivého střeva, depresí a tak dále. Pšeničné pečivo je ve většině případů z bílé mouky, což znamená, že co bylo v zrnu aspoň trochu hodnotného (otruby a klíček), to se v průběhu zpracovatelského procesu odstranilo. Někteří nutriční terapeuti tvrdí, že problém s pšenicí vyřešíme, pokud si budeme vybírat jen stoprocentně celozrnné výrobky. To je lež propagovaná agrobyznysem, protože i takové výrobky pocházejí z moderních odrůd, vytvářených ozařováním semen a zárodků gama/rentgenovým zářením nebo působením chemikálií s cílem vyvolat mutace. Pšenice je škodlivá v jakékoli formě a v jakémkoli množství. Dr. Marcia Alvarez se specializuje na vytváření výživových programů pro obézní pacienty. Pšenici považuje za „zlou obilovinu“ a prohlašuje: „Moderní pšenici lze z nutričního hlediska určitě považovat za kořen všeho zla, jelikož způsobuje obrovské množství zdravotních problémů napříč všemi světovými populacemi… ve své praxi jsem zaznamenala, že na každých deset lidí se zažívacími problémy, obezitou, diabetem, artritidou a dokonce i kardiovaskulárními problémy trpí osm nesnášenlivostí pšenice. Jakmile ji vyřadí z jídelníčku, zmizí většina jejich symptomů do tří až šesti měsíců.